Oči, uši, nos, ústa

OČI

Lidské oko se vyvíjí více než 500 miliónů let. Jde v podstatě o velmi dokonalý 130 MP optický snímač, který dokáže rozlišit až 500 odstínů šedi i nekonečné množství barev ve viditelné oblasti spektra a zaregistruje až 16 obrazů za sekundu. Oční svaly reagují rychlostí 1/100 s (nejrychleji v našem organismu).

Ve zvířecím světě jsou i mnohem dokonalejší oči, vezmeme-li v úvahu např. rychlost zpracování podnětů (ptáci, hmyz), ale prozatím jsme evolučně dospěli k této podobě a slovo dokonalejší je pouze v uvozovkách, neboť naše oči mají takovou kvalitu, která nejvíce vyhovuje našim potřebám.

Lidské oko se začne vyvíjet pár týdnů po oplození vajíčka. Po narození vidíme černobílošedě. Zhruba po týdnu se barevné vidění zdokonaluje. Vývoj vidění je ukončen přibližně v 7. roce života.

Zrakem získáváme 80 % všech informací, kterými se i učíme.

Optická soustava oka se zjednodušeně skládá z rohovky (chrání a usměrňuje světlo, je velmi podobná žraločí rohovce), čočky (zaostřuje obraz na sítnici), sklivce (umožňuje pružnost oka a vedení světla) a sítnice (tyčinky a čípky = buňky citlivé na světlo). Zaregistrované světelné podněty jsou přiváděny zrakovým nervem (více než milion vláken) do mozku, kde se teprve vytváří celkový obraz.

Doporučujeme, abychom si udrželi dobrý zrak:

• Mějme stabilně v jídelníčku mrkev, špenát, kapustu (zelená listová zelenina), luštěniny, sóju, rajčata, dýně, kukuřici, bobulovité ovoce - borůvky, ostružiny, maliny, jahody, rakytník ve všech podobách, česnek a cibuli, vejce, mořské ryby - tuňák, treska, sardinky, makrela, rybí olej, ořechy (vlašské, lískové, mandle), víno - pijte kvalitní, pravidelně, ale v rozumných dávkách a olivový olej.
• Za jasných dní noste sluneční brýle, při řízení jsou vhodné polarizační.
• Navštěvujte pravidelně očního lékaře.

Z toho je vidět, že zraku prospívají vitamíny A, C, E, antioxidanty obecně, Omega-3 a další nenasycené mastné kyseliny (DHA), Lutein, Lecitin, Zeaxantin, zinek, biflavonoidy. A takové látky najdeme i ve volně prodejných přípravcích i doplňcích stravy a doporučujeme je doplňovat při namáhaných očích nebo pokud strava nedokáže dostatečně jejich potřebu organismu zajistit.

Vyvarujte se:

Přílišné únavy očí - pracujete-li dlouhodobě na PC, dopřejte si pravidelné přestávky (např. 5 min každou hodinu), prokrvte tělo a kochejte se pohledem do dáli.

Nekuřte a nepobývejte v zakouřeném prostředí.

UŠI

Tak jako mikrofon přeměňuje zvukové vlny (rázy) na elektrické impulzy, které jsou pak zaznamenány elektrotechnikou, tak i naše ucho převádí zvuky na impulzy, které pak zpracovává náš mozek.

Kromě přijímání a zpracování zvukových vln je ucho též centrem rovnováhy.

Anatomická struktura je všeobecně poměrně dobře známa, víme, že zevní ucho tvoří boltec a zevní zvukovod zakončený bubínkem, který převádí zvukové vlny do středního ucha (sem ústí i Eustachova trubice, která slouží pro vyrovnávání vnitřního a vnějšího tlaku) a přes tři kůstky - kladívko, kovadlinka a třmínek - do vnitřního ucha, kde se nachází tzv. hlemýžď a polokruhové kanálky.

V hlemýždi jsou mimo jiné vláskovité buňky s výběžky, které registrují a převádějí zvuk na signál vedený sluchovým nervem do mozku. Tyto buňky mohou být snadno poškozeny hlasitým zvukem.

V polokruhových kanálcích jsou též vláskovité buňky, které registrují za pomoci suspenze otolitů (tělíska uhličitanu vápenatého) pozici a pohyb našeho těla a předávají o tom informace mozku (vestibulární nerv), který následně vysílá informace našemu pohybovému aparátu s cílem udržet naše tělo v požadované pozici.

Ucho je poměrně dobře přístupné pro patogeny prostřednictvím zevního zvukovodu nebo Eustachovy trubice (je spojena s hltanem), a tak se nezřídka setkáváme se záněty vnějšího zvukovodu i středního ucha. Při špatné průchodnosti Eustachovy trubice (záněty, anatomické anomálie apod.) dochází k nedokonalému vyrovnávání tlaků mezi vnějším prostředím a středním uchem a tím je na bubínek vyvíjen velký a bolestivý tlak, např. v letadle dochází ke značným výkyvům tlaku (± 20 %)- rozpohybování hltanu může pomoci (žvýkačky). Další možností jsou ucpávky uší, které výkyvy tlaku tlumí.

Doporučení (každý 7. člověk trpí poškozením sluchu):

Vyhýbejte se hlasitým zvukům nad 80 dB, velký vliv má i délka vystavení se hluku.

Udržujte ucho hygienicky čisté, aby nedocházelo k hromadění patogenů za špuntem nebo v ušním mazu. Dobrou volbou je kontrola ušním lékařem, např. před dovolenou.

Vyvarujte se mechanického nebo chemického (chlor v bazénech) poškození vnějšího zvukovodu.

Ucpávky uší používejte jen na dobu nezbytně nutnou.

A jezte a pijte zdravě.

NOS

Kromě toho, že nos je krásným útvarem v našem obličeji, slouží i k přívodu, ohřívání a zvlhčování vzduchu, který dýcháme (začátek dýchacích cest) a významně se podílí na čištění a obraně proti vstupujícím patogenům a mechanickým nečistotám. Neméně důležité jsou čichové schopnosti zde umístěného čichového aparátu a podíl na našem akustickém projevu (řeči, zpěvu).

A tomu všemu je přizpůsobena anatomicko-fiziologická konstrukce.

Nos je zjednodušeně soustava mnoha dutin (hlavní nosní dutina, vedlejší nosní dutiny, latinsky sinus - v kosti čelní, v kosti čichové, v horní čelisti a kosti klínové), které jsou pokryty sliznicemi. Tyto sliznice jsou intenzivně prokrveny (ohřívají a vlhčí vdechovaný vzduch), opatřeny chloupky (mechanická bariéra) a řasinkami (pohyby posunují nečistoty a patogeny do hltanu). V nosních sliznicích je lokalizována i část (NALT - jeho součástí jsou i tzv. mandle) výkonného celotělového slizničního imunitního systému (MALT) patřící k lymfatickým orgánům. Obranným mechanizmem je i kýchací reflex, který intenzivně zbavuje dutiny nečistot i patogenů (je to vlastně počátek kapénkové infekce=tzv. Danajský dar).

   Čich

Miliony našich čichových buněk (řasinky, receptory, nervová vlákna, čichový nerv) přijímají a převádějí vnější podněty (molekuly v přiváděném vzduchu) na signály, které jsou dopraveny do centrálního nervového systému (čichová centra mozkové kůry, limbický systém, hypothalamus…). Toto napojení je pak i základem důležitých funkcí čichu v dlouhodobé paměti, emočních reakcích i mezilidských vztazích - pocity blaha, náklonnosti nebo odporu, bezpečí, varování, strachu, chuti k jídlu a mnoha dalších.

Ztratíme-li tedy dočasně čich např. z důvodu „obyčejné“ rýmy nebo alergické rýmy, může to být větší komplikace pro náš organizmus než by se na první pohled mohlo zdát.