COVID-19, Dlouhodobý Covid, Postakutní Covidový syndrom

Konec pandemie onemocnění nazvaného COVID-19 (způsobeného viry SARS-CoV-2) chápeme pouze jako konec akutního šíření tohoto viru populací. Pandemie zanechala hluboké rány a jizvy v oblasti sociální, ekonomické, ale i v oblasti zdraví celé populace.

Mnoho pacientů se z covidové infekce zotavilo uspokojivě, mnoho z nás prodělalo onemocnění bez příznaků, některým se onemocnění vyhnulo a někteří mu podlehli.

Toto ale není konečný výčet obětí pandemie. Data ukazují, že jedním úmrtím v rodině je psychicky, ekonomicky postiženo v průměru dalších 9 osob. Výluky ve školní docházce (on-line studium) negativně postihly žáky v sociálním chování a cítění i ve kvalitě výuky. Dlouhodobě se zhoršila dostupnost některých služeb, ochota a chuť lidí pracovat. Toto vše má i dalekosáhlé ekonomické dopady.

Přibližně 20 % pacientů, kteří onemocnění prodělali (mezi nimi i ti s bezpříznakovým průběhem) pociťuje dlouhodobě nežádoucí symptomy a celkové zhoršení zdravotního stavu. V některých zemích se pro tyto zdravotní potíže zažil termín Dlouhodobý Covid.

Takové postcovidové stavy nebo postakutní postižení mohou přetrvávat týdny, měsíce i roky a nezřídka se objevují až s delším časovým odstupem od akutního stádia nemoci nebo ustoupí a zase se vrátí.

Přestože Covid ztratil své místo na výsluní v masmédiích, je jeho nežádoucí aktivita v populaci stále značná a aktuální, vyžadující si naši pozornost, součinnost a snahu aktivně se bránit.

Je třeba mít na zřeteli, že tato infekce postihuje stále všechny věkové kategorie. Nejnebezpečnější je obecně u seniorů nad 65 let (významně pak nad 85 let), u chronických pacientů trpících hypertenzí, obezitou, diabetes, plicní a srdeční nedostatečností nebo poruchami ledvin. Průběh nemoci též často závisí na virové náloži, kterou je pacient infikován. Dlouhodobé zdravotní problémy bývají významnější u pacientů s těžkým průběhem nemoci.

Jaké jsou nejčastěji přetrvávající symptomy Covidu?

Únava, která zasahuje do každodenního života

Příznaky, které se zhoršují po fyzické nebo duševní námaze (také známé jako „post-námahová nevolnost“)

Horečka, noční pocení

Respirační příznaky, obtížné dýchání, dušnost, kašel

Bolest na hrudi

Bušení srdce, srdeční nedostatečnost

Neurologické příznaky

Potíže s myšlením nebo soustředěním (někdy označované jako „mozková mlha“)

Deprese nebo úzkosti

Bolesti hlavy

Problémy se spánkem

Závratě

Jehličky na kůži

Změna čichu nebo chuti

Trávicí příznaky

Průjem

Bolest břicha

Jiné příznaky

Bolest kloubů nebo svalů

Bolesti krku

Vyrážka

Změny menstruačních cyklů

Někteří pacienti, zejména pak ti, kteří měli závažný průběh COVID-19, pociťují multiorgánová postižení nebo autoimunitní potíže s příznaky trvajícími týdny, měsíce nebo dokonce roky po prodělaném onemocnění. Účinky na více orgánů mohou zahrnovat mnoho tělesných systémů, včetně srdce, plic, ledvin, kůže a mozku. V důsledku těchto postižení je u pacientů, kteří prodělali COVID-19, pravděpodobnější, že se u nich mohou rozvinout nové zdravotní problémy, jako je cukrovka, srdeční onemocnění, krevní sraženiny nebo neurologické problémy, ve srovnání s lidmi, kteří COVID-19 neprodělali.

Prevence onemocnění COVID-19:

Vakcinace - Očkování - zcela zásadní význam

2 dávky mRNA vakcíny přiblíží protilátkovou a buněčnou odpověď organismu ke 100%.

Následnou podpůrnou dávkou je pak organismus schopen 100% odpovědi.

Jako vhodná se jeví podpůrná vakcinace v ročních intervalech.

Prodělání nemoci či obměna vakcíny dále zvyšují kvalitu imunitní odpovědi organismu.

U rizikových skupin pacientů je vakcinace včetně pravidelných podpůrných dávek naprostou nutností.

U pacientů bez vakcinace bývají průběhy onemocnění daleko těžší a postakutní komplikace častější.

V těchto dnech  - květen 2023 - EMA (Evropská léková agentura) a WHO (Světová zdravotnická organizace) vydali společné prohlášení požadující úpravu složení vakcín s cílem zvyšovat jejich účinnost ochrany proti novým variantám viru SARS-CoV-2 (Omicron, XBB 1 - 1.19. řetězec). Upravené složení by mělo být dostupné pro severní hemisféru již na podzim roku 2023.

Hygienický režim

Vzhledem k tomu, že počáteční virová nálož určuje (mimo jiné) intenzitu onemocnění, je hygiena účinným obranným mechanismem.

V době zvýšeného výskytu infekčních onemocnění, obzvláště pak u rizikových skupin populace (kojenci do 12 měsíců, senioři, pacienti s oslabenou imunitou=vrozené poruchy, HIV, stavy po transplantacích, ale i alergie oslabuje organismus) je nutné dodržovat alespoň základní hygienická pravidla, mezi která patří především:

Vyhýbat se místům se zvýšenou koncentrací osob. Rouška nebo respirátor před kapénkami dobře chrání.

Dodržovat patřičný odstup, obzvláště od osob, které jsou infekční=„mají pouze“ rýmu a kašel, bolí je v krku, kýchají atp.

Nesahat rukama do očí, úst, nosu.

Pravidelně si mýt ruce, především pak po kontaktu s infikovanými lidmi nebo předměty (doma to může být i ložní prádlo nebo nádobí, příbory atp).

Pokud cítíme, že jsme infikováni tak omezíme kontakty s ostatními. Stejně to platí pro naše děti ve školkách a školách.

Větrejme obývané prostory a tím snižujme koncentraci patogenů v ovzduší (3-4x denně, intenzivně 5-10 min).

V případě potřeby zvyšujme vlhkost v místnostech (60-70 %) tak, aby nám nevysychali sliznice a mohly plnit svoji ochrannou funkci.

6 zásad ke zlepšení imunitní kondice (studiemi prokázaných):

Udržujte si BMI (index tělesné hmotnosti) ve správných hodnotách.

Vědci definovali zdravý index tělesné hmotnosti v hodnotách 18,5–24,9.

BMI je vhodným ukazatelem množství tělesného tuku. Předpokládá se, že tukové buňky podporují v našem organismu zánětlivé procesy, které mohou být příčinou chronických onemocnění. Covid je častým spouštěčem dlouhodobých zánětlivých procesů.

Chcete-li dosáhnout zdravého BMI nebo si ho udržet, doporučujeme pravidelné cvičení, jíst stravu primárně rostlinnou, plnohodnotnou a dobře se v noci vyspat (regenerace psychická i fyzická).

Nekouřit

Kouření je rizikovým faktorem. Podle nové studie kouření zvyšuje vaše šance na dlouhý COVID.

Tabákový kouř obsahuje více než 7000 chemikálií a asi 70 z nich může způsobit rakovinu. Když do našeho těla přijímáme toxiny, zatěžujeme imunitní systém a ztěžujeme tělu boj s nemocemi i prodlužujeme dobu zotavení. Pokud nekouříte, považujte tento výzkum za další důvod, proč nezačínat.

Konzumace alkoholu

Výzkumy ukazují, že spotřeba alkoholu se během pandemie zvýšila. Nová studie naznačuje, že omezení konzumace alkoholu může snížit riziko rozvoje dlouhodobého COVID.

Konzumace alkoholu výrazně zvyšuje riziko nákazy bakteriálními a virovými plicními infekcemi.

Za rozumnou denní konzumaci považujeme 2 dl vína u žen a 3-4 dl u mužů (záleží samozřejmě na zdravotním stavu, věku, tělesné hmotnosti, užívání léčiv apod.)

Strava

Kvalitní strava zcela zásadně ovlivňuje stav našeho imunitního systému.

Nedoporučujeme všemožné a nemožné dietní programy mediálně proslavené.

Postupná změna jídelníčku a životního stylu je ta správná cesta.

My na tomto místě uvedeme pouze stručný výčet některých obecně uznávaných potravin, které je vhodné stále více a pravidelně zařazovat do jídelníčku (dle dlouhodobé studie Harvard University z ledna 2023):

Doporučujeme konzumaci čerstvých sezónních produktů, zeleniny a ovoce, neboť mají vysoký obsah antioxidantů, vlákniny a působí protizánětlivě. Podporují hojení a regeneraci organismu.

Celozrnné potraviny (napomáhají upravit hladiny krevního cukru, cholesterolu, podporují střevní peristaltiku, jsou základem energie pro činnost mozku atd.), celozrnné těstoviny, výrobky z ječmene, ovsa, quinoa, bulgur, jablka, hrušky, pomeranče, banány, borůvky, maliny, jahody, višně, brokolice, květák, okurky, mrkev, papriky, špenát, zelené fazolky, kapusta, cuketa, ořechy, fazole, čočka, cizrna, hrášek, olivy, avokádo, olivový olej.

Preferujme rybí a drůbeží maso oproti červenému - jeho konzumace 1-2x týdně je naprosto dostatečná.

Omezme fastfoody a cukrem napěchované nápoje.

Pečujme o střevní mikrofloru ( Probio-Komplex ).

Chápeme, že změnit stravovací návyky může být náročné. Vhodným způsobem jak toho dosáhnout je postupná změna, přidávání zdravých produktů ke stávajícímu jídelníčku (jablko, banán ke snídani, salát k obědu, lehčí večeře), přidání jednoho zdravého jídla denně…

Složení jídelníčku není dogma a musí respektovat aktuální zdravotní stav, individuální nutriční potřeby a preference, ale i kulturní tradice.

Cvičení

Nová studie ukázala, že alespoň 150 minut cvičení týdně významně podpoří dobrou kondici organizmu - vylepší imunitní funkce, omezí zánětlivé procesy, zlepší kardiovaskulární a respirační kapacitu. (I chůze je cvičením.)

Spánek

Výzkum naznačuje, že lidé, kteří spí sedm až devět hodin, mají menší pravděpodobnost, že budou mít dlouhodobý COVID. Spánkem se léčíme, je důležitý pro regenerační procesy v našem těle. Dobrá spánková hygiena obnáší především:

Dodržování rutiny před spaním, odstranění elektroniky z ložnice, omezení alkoholu, kofeinu a těžkých jídel před spaním. Dokončete cvičení nejméně čtyři hodiny před spaním a práci 2 hodiny před spaním.

Doporučujeme:

Máte-li podezření, že jste akutně onemocněli Covidem-19, proveďte si test. Není problém, aby v každé rodině byli neustále v pohotovosti 1-2 antigenní testy (např. ověřený Antigenní test Singclean COVID-19).

Informujte svého lékaře. Dlouhodobé problémy je třeba vždy řešit s lékařem.

Při těžších průbězích onemocnění jsou již k dispozici účinná léčiva (imunomodulační, antivirotická…), která zkrátí délku onemocnění i jeho intenzitu a tím omezí možnost vzniku dlouhodobých následků.

Velmi vhodné je dodržování výše uvedených 6 zásad preventivně i po akutním onemocnění podpořených např. kůrou se zvýšeným příjmem vitamínů (LIPO C Askor Forte, Bioaktivní Vitamin D3 D Pearls a další) podávaných formou biologicky dobře dostupných přípravků ( správný výběr přípravků - rádi vám poradíme ).