Chřipce podobná onemocnění (lidově nachlazení)

Chřipce podobné onemocnění (ILI - z anglického influenza-like illness) můžeme zařadit mezi časté infekce horních dýchacích cest (jsme nakaženi i několikrát ročně). Původcem jsou většinou viry (několik stovek různých virů), nejčastěji pak rhinoviry, adenoviry, koronaviry, parainfluenza viry a RSV (syncytiální respirační virus). Tyto viry jsou příčinami zánětů sliznic, především pak horních cest dýchacích (nos, nosohltan, průdušky) a krku. Při těžším průběhu mohou být postiženy i dolní cesty dýchací a někdy se připojují sekundární infekce. Velké množství různých virů je pak příčinou častého opakování nemocí (s obdobnými průběhy), neboť náš imunitní systém vytváří ochranu pouze proti právě zaznamenanému viru (nebo úzké skupině virů). U dětí se takové infekce projeví běžně 3-5x ročně.

Proč se pro tento typ virových onemocnění zažil termín nachlazení? Virům se daří parazitovat na našem organismu především v časech, kdy naše imunita nefunguje dokonale. Prochladnutí organismu způsobuje jeho celkové oslabení, a tudíž dává šanci virům si v našich tělech pěkně zařádit.

Přenos na pacienta

Viry se přenášejí nejčastěji kapénkovou infekcí. Kapénky vznikají vykašláváním a kýcháním infikovaného jedince. Akční rádius kapének je i 10 metrů a v prostoru mohou přetrvat několik hodin. Další cestou infekce může být přímý kontakt s infikovanými povrchy (organické = infikovaná osoba, ale i neorganické = čekárny ordinací, jídelny, bazény, mince atp.)

Průběh onemocnění:

Inkubační doba (než zpozorujeme první příznaky nemoci) u takových onemocnění bývá od několika hodin až po několik dnů.

Chřipce podobné onemocnění obvykle proběhne bez větších komplikací, obtěžuje nás rýma, zimnice, bolí nás v krku, máme kašel, zvýšenou teplotu, někdy pociťujeme bolest svalů, kloubů, hlavy a únavu. Ve většině případů se s onemocněním vypořádáme do týdne, některé projevy nemoci však mohou přetrvat i déle (kašel). V tomto období jsme infekční a můžeme nákazu šířit!

Pokud onemocnění trvá nepřiměřeně dlouho (horečky), přidruží-li se sekundární infekce - laryngitida, záněty středního ucha, angína, cítíte bolest na hrudi, dýchání je obtížné, je nutné informovat lékaře.

Léčba

Tak jako u každé virózy je dobré nechat organismus v klidovém režimu, a to i následně v době rekonvalescence, která obvykle trvá týden, ale i déle. Tímto umožníme tělu intenzivněji s nemocí bojovat a též napravit škody infekcí způsobené. Omezte těžká jídla, alkohol a kouření, dodržujte pitný režim. Tím předejdeme možnému vyčerpání organismu, koinfekcím a případným dlouhodobým následkům virového onemocnění.

V rámci rekonvalescence doporučujeme po prodělaném virovém onemocnění celkovou detoxikaci organismu, stravu bohatou na vitamíny, vhodná je i kúra za pomoci biologicky dobře dostupného vitamínu C.

Prevence

V době zvýšeného výskytu infekčních onemocnění, obzvláště pak u rizikových skupin populace (kojenci do 12 měsíců, senioři, pacienti s oslabenou imunitou = vrozené poruchy, HIV, po transplantacích, ale i alergie oslabuje organismus) je nutné dodržovat hygienická pravidla:

• Vyhýbat se místům se zvýšenou koncentrací osob. Rouška nebo respirátor před kapénkami dobře chrání.
• Dodržovat patřičný odstup, obzvláště od osob, které jsou infekční =„mají pouze“ rýmu a kašel, kýchají atp.
• Nesahat rukama do očí, úst, nosu.
• Pravidelně si mýt ruce, především pak po kontaktu s infikovanými lidmi nebo předměty (doma to může být i ložní prádlo nebo nádobí, příbory atp).
• Pokud cítíme, že jsme infikováni tak omezíme kontakty s ostatními. Stejně to platí pro naše děti ve školkách a školách.
• Větrejme obývané prostory a tím snižujme koncentraci patogenů v ovzduší (3-4x denně, intenzivně 5-10 min).
• V případě potřeby zvyšujme vlhkost v místnostech (60-70 %) tak, aby nám nevysychali sliznice a mohly tak plnit svoji ochrannou funkci.

Důležité je pamatovat na celkové posilování imunitního systému: Pestrá strava obsahující dostatek vitamínů a vlákniny, úprava a podpora správné střevní mikroflóry, aktivní pohyb na čerstvém vzduchu, dostatek spánku, otužování, saunování, úsměv a pozitivní myšlení.

Chřipce podobné onemocnění můžeme od chřipky odlišit použitím dnes již dobře dostupných testů k určování chřipkových virů (A+B).

Kondici imunity posílí Imuno-Komplex s obsahem glukanů, zinku a selenu. Dlouhodobě doporučujeme pečovat o střevní mikroflóru, např. užíváním přípravku Probio-Komplex

Chřipka

Původcem chřipky jsou chřipkové viry typu A, B a C. Nejzávažnější jsou pak infekce typem A. Chřipkové viry jsou velmi nakažlivé a v příhodných měsících, kdy je naše imunita oslabena (počasí, nedostatek světla a vitamínů, nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu, atp.), pravidelně propukají epidemie (lokální) i pandemie (celosvětová) chřipky.

Vzhledem k tomu, že se chřipkové viry vyvíjejí (intenzivně mutují) dle určitých pravidel, která částečně známe, je možné předpovědět jaký typ chřipkových virů bude dominantní v nadcházející sezóně. A tak je možné připravit očkovací látky, které jsou významnou součástí preventivních opatření. Schopnost virů chřipky neustále měnit svou genetickou informaci (své vlastnosti) je příčinou proč náš organismus není plně schopen dlouhodobě vytvořit vhodnou imunitní odpověď na atak těchto virů.

Závažnost chřipkových onemocnění je nejenom v jejich těžkém průběhu, ale i v možných a dlouhodobých postiženích srdce, cévního systému, plic, eskalace autoimunitních chorob a mnoha dalších.

Ve vyspělých zemích je chřipka považována za nejčastější příčinu úmrtí.

Přenos na pacienta

Viry se přenášejí nečastěji kapénkovou infekcí. Kapénky vznikají vykašláváním a kýcháním infikovaného jedince. Akční rádius kapének je i 10 metrů a v prostoru mohou přetrvat několik hodin. Další cestou infekce může být přímý kontakt s infikovanými povrchy (organické=infikovaná osoba, ale i neorganické=čekárny ordinací, jídelny, bazény, mince atp.

Průběh onemocnění

Inkubační doba (než zpozorujeme první příznaky nemoci) u takových onemocnění bývá od několika hodin až po několik dnů.

Riziko těžkého průběhu nemoci je nejvyšší u dětí do 5 let (virová nálož bývá vyšší), seniorů nad 65 let a pacientů s chronickými chorobami srdce, plic, po transplantacích, s diabetes, s oslabenou imunitou obecně.

Rychlý nástup vysokých horeček ( 38 ^oC - 41 ^oC ), suchý kašel, rýma, bolest hlavy, svalů a kloubů, silná úvaha, nechutenství, obtížné dýchání. 

Nezřídka bývá komplikací zápal plic (dušnost, nedostatečné okysličení - cyanóza - modrání sliznic, kůže) a bakteriální superinfekce nejčastěji Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae nebo Haemophilus influenzae. Zde je pak nutné přistoupit ke specializované antibiotické léčbě.

K dalším komplikacím patří např. zánět srdečního svalu nebo osrdečníku, pohrudnice, ledvin, nosních dutin, středního ucha, svalů, mozkomíšních plen nebo míchy, může dojít k poškození mozku, oběhovému selhání, a dokonce i k smrti.

V každém případě je nutné při zaznamenání těžkého průběhu nemoci informovat neprodleně lékaře.

Léčba

Tak jako u každé virózy je dobré nechat organismus v klidovém režimu, a to i následně v době rekonvalescence, která obvykle trvá týden, ale i déle. Tímto umožníme tělu intenzivněji s nemocí bojovat a též napravit škody infekcí způsobené. Omezte těžká jídla, alkohol a kouření, dodržujte pitný režim. Tím předejdeme možnému vyčerpání organismu, koinfekcím a případným dlouhodobým následkům virového onemocnění.

Vysokou horečku je třeba tlumit (nad 39 ^o C, je to individuální) pomocí léčiv nazývaných analgetika-antipyretika (nedoporučujeme podávat dětem do 12 let přípravky obsahující kys. acetylsalicylovou - Acylpyrin, Aspirin, s ohledem na nebezpečí vzniku Reyeova syndromu, raději volíme ibuprofen, paracetamol), zábaly apod., aby nedocházelo k poškození orgánů a vyčerpání organismu.

Naprostou nutností je zajištění dostatku tekutin!

Prevence

Očkování je účinné. Doporučujeme všem rizikovým skupinám!

V době zvýšeného výskytu infekčních onemocnění, obzvláště pak u rizikových skupin populace (děti do 5 let, senioři nad 65 let, pacienti s oslabenou imunitou=vrozené poruchy, HIV pozitivní, pacienti po transplantacích, diabetici) je nutné dodržovat hygienická pravidla, především pak:

• Vyhýbat se místům se zvýšenou koncentrací osob. Rouška nebo respirátor před kapénkami dobře chrání.
• Dodržovat patřičný odstup, obzvláště od osob, které jsou infekční=„mají pouze“ rýmu a kašel, kýchají atp.
• Nesahat rukama do očí, úst, nosu.
• Pravidelně si mýt ruce, především pak po kontaktu s infikovanými lidmi nebo předměty (doma to může být i ložní prádlo nebo nádobí, příbory atp).
• Pokud cítíme, že jsme infikováni tak omezíme kontakty s ostatními. Stejně to platí pro naše děti ve školkách a školách.
• Větrejme obývané prostory a tím snižujme koncentraci patogenů v ovzduší (3-4x denně, intenzivně 5-10 min).
• V případě potřeby zvyšujme vlhkost v místnostech (60-70 %) tak, aby nám nevysychaly sliznice a mohly tak plnit svoji ochrannou funkci.

Systematicky a neustále se snažme posilovat imunitní systém: Pestrá strava obsahující dostatek vitamínů a vlákniny, úprava a podpora správné střevní mikroflóry, aktivní pohyb na čerstvém vzduchu, dostatek spánku, otužování, saunování, úsměv a pozitivní myšlení.